ZÁKLADNÍ INFORMACE | Obec Číhaň

HISTORIE SBORU:

Ztráta majetku a lidských životů, jež si vyžádá zhoubný požár, daly vzniknout myšlenkám k ochraně majetku a lidských životů ve větší míře, než se to dařilo nevycvičeným jednotlivcům. Tak vznikla myšlenka k vytváření dobrovolných hasičských sborů. Rovněž v naší obci docházelo k častým požárům. Z tohoto důvodu bylo koncem roku 1898 přikročeno k založení hasičského sboru v Číhani. Největší zásluha při založení sboru patří tehdejšímu řídícímu učiteli panu Emanuelovi Prexlovi. Dle obecní kroniky dne 24. února 1899 byla vysvěcena ruční hasičská stříkačka tzv. „jednoproudní stříkačka čtyřkolová“ tažená koňmi od R. A. Smekala na Smíchově s průměrem bot 110 mm za 1.200,-- korun. Také bylo přijato 15 členů a právě Emanuel Prexl byl prvním velitelem 16členného hasičského sboru. Na stejný datum 24. února 1899 se také datuje oficiální založení hasičského sboru a zapsání do knih sboru dobrovolných hasičů v Číhani a župy Klatovské.

 Koňská ruční stříkačka od R.A. Smekala (20. léta 20. století)

 

Zakládající členové sboru: 

• Emanuel Prexl, řídící učitel v Číhani, náčelník
  
• Josef Kovářík, rolník, čp. 12, stříkačník
  
• Josef Žižka, při otcově hospodářství, čp. 9, stříkačník
  
• Jan Šíma, při otcově hospodářství, čp. 2, lezec
  
• Jan Potužák, kovář, sbormistr
  
• František Kovářík, cesták, čp. 61, stříkačník
  
• Josef Matík, kameník, stříkačník
  
• Josef Potužák, při otcově hospodářství, čp. 7, stříkačník
  
• Alexandr (Aleš) Rašek, domkář, čp. 21, obstaravatel stříkačky
  
• Josef Lašek, krejčí, stříkačník
  
• František Novák, při otcově hospodářství, stříkačník
  
• František Potužák, kameník, hornista
• Josef Šteininger, domkář, stříkačník
  
• Vavřinec Rubáš, domkář, čp. 52, lezec
  
• Vojtěch Šíma, tesař, čp. 25, lezec
  

 

Je zajímavé, že se s těmito jmény setkáváme i po celá další pokolení hasičů. Ještě před založením zasahuje sbor při hašení požáru v Číhani čp. 9 u pana Josefa Žižky dne 2. února 1899. Další požáry na sebe nenechaly dlouho čekat. Podle knihy zápisů o požárech zasahovali hasiči často jak u malých, tak i velkých požárů. V té době neměli hasiči finanční prostředky ani na zakoupení nejnutnějšího hasebního nářadí. Proto pořádali různé společenské akce – muziky, máječky, plesy, soutěže a další akce, aby z takto získaných peněz a z peněz od obce postupně vybavovali svoji dřevěnou hasičskou zbrojnici, kterou společnými silami v červenci roku 1930 přestavěli. O rok později, v roce 1931 bylo v Číhani dokonce založeno i družstvo žen, které mělo 14 členek a 2. srpna 1931 se v Číhani konal župní hasičský sjezd, který se za pěkného počasí a veliké účasti vydařil. Pro tento účel bylo také v prostoru mezi školou, zbrojnicí a rybníkem vybudováno hřiště. Zde se mimo jiné pořádaly také různé soutěže, zvláště pak oblíbená sekyrková soutěž. Hasičský sbor byl činný za každého režimu. Členové se scházeli a pomáhali jeden druhému i v těžkých chvílích života. Nikdy nezapomněli vyprovodit na poslední cestě svého člena a kamaráda. A tak je tomu i dodnes.

Německá okupace také zasáhla i náš sbor. Dne 22. května 1942 byl zatčen gestapem a odvezen do Klatov řídící učitel pan Václav Uldrich, vzdělávatel sboru. Po té byl převezen do Terezína a Tlossebirku, kde v listopadu zemřel. Byl jmenován členem protiněmecké strany, v níž činně pracoval.

Dne 12. 12. 1947 velitel sboru Ignác Kněz zahajuje schůzi a oznamuje sboru, že bude prodána našemu sboru stříkačka značky „Sigmund 35 HP“ a dopravní vozidlo značky „Minerva“, kterou měl klatovský hasičský sbor jako přebytečnou. Jelikož někteří členové a zástupci obce tomuto nákupu nepřáli  pro jeho vysokou cenu, vznikly spory v hasičském sboru a hrozilo jeho rozpadnutí. Pro nákup těchto strojů zvlášť bojoval člen sboru Josef Petrmichl, čp. 3. Po delším vyjednávání byl tento požadavek hasičů prosazen a hasičská technika zakoupena za 150.000 Kčs. Tak vysokou částku neměl sbor ani obec k dispozici. Proto částku zapůjčilo 8 občanů z Číhaně, aby mohla být následně klatovskému sboru splacena. Na žádost obce bylo povoleno uvolnit z vázaných vkladů 17.000 Kčs na školní vydání, které zdaleka nestačily krýt veškerá vydání na opravu a úpravu strojů. Následkem zákazu uzavírání půjček obcemi v roce 1949 nebylo možno uzavřít půjčku u peněžního ústavu na nákup stříkačky, a tím dluh obce jednotlivcům ve výši 80.000 Kčs splatit. Tento dluh byl splacen občanům od Okresnho národního výboru (ONV) až o šest let později, tedy v roce 1953. Také osada Plánička měla pomocný hasičský sbor, ale v roce 1951 došlo k jeho zrušení. Roku 1952 hasičský sbor v obci zakoupil sirénu, která byla umístěna na tehdejší budově školy na návsi (dnešní obecní byty).

Jako závazek k 1. máji byl umístěn nový zvonek neposvěcený na jilm u čp. 9 a proto byl málo používaný. Ve snaze získání více finančních prostředků byl zakoupen pohřební vůz tažený koňmi, ale nesměl se používat, protože nadřízené úřady to zakázaly. Velký obrat nastal v roce 1953, kdy byla veřejnou schůzí schválena a následující rok zjara zahájena výstavba nové hasičské zbrojnice v akci M. Od Okresního národního výboru Klatovy byla přislíbena na tuto stavbu částka 30.000 Kčs. Tato stavba se dosti protahovala a byla dodělána až roku 1958 za pomoci všech členů sboru a občanů. Na dokončení této stavby měl velký podíl nově zvolený velitel Pavel Ulrich, kovář a svědomitý pracovník sboru. Během roku 1957 obdrželi hasiči od požární inspekce novou výzbroj a výstroj. O dva roky později, tj. 1959, bylo staré hasičské vůz „Minerva“ nahrazeno novým vozidlem „Tatra 805“ (zvané "kačena"), které sbor využíval až do roku 1981. Téhož roku náš sbor obdržel od okresního sboru v Klatovech nové vozidlo „Avie 30“ s kompletním moderním vybavením. Disponoval dvoukolovou stříkačkou PPS 8 též s kompletním vybavením hadic a výstroje. V roce 1997 byla provedena rekonstrukce střechy na hasičské zbrojnici nákladem 60.000 Kč za působení starosty obce pana Zdeňka Pikharta.

Mezi hlavní úkoly hasičské činnosti patří prevence. Pravidelně jsou prováděny preventivní prohlídky všech domů a objektů v rámci obce, aby se předcházelo zbytečným požárům. Kromě hasičské zbrojnice a vlastního prostotu pro skladování hasebního nářadí a  garážování auta má sbor i svoji místnost pro kulturní a schůzovní činnost. Údržba veškerého vybavení si vyžaduje nemalé investice. Významnými finančními prostředky ze svého rozpočtu přispívá hasičům Obecní úřad Číhaň. Hasiči se významnou měrou podílejí na budování obce i okolí a též většiny kulturních akcí. Jejich velkou zásluhou vznikla v roce 1978 za působení předsedy obce pana Václava Tenglera víceúčelová vodní nádrž. Tato požární nádrž je v současnosti v letních měsících využívána jako koupaliště a hasiči pravidelně zajišťují čištění koupaliště a údržbu vody. Díky hasičům také vznikla vodní nádrž v blízkosti kravína. Mnoho hodin hasiči odpracovali rovněž při úpravách návsi po zavezení rybníka v letech 1984-1985. Dříve se hasiči zúčastňovali i brigád na pomoci místnímu JZD.

Hodně času věnovali hasiči též vybudování sportovního areálu u koupaliště, kde společnými silami místních občanů v roce 2009 vystavěli přístřešek s krytým parketem a hřiště určené na sportovní aktivity. Za projekt a následnou výstavbu dřevěného přístřešku patří největší dík p. Václavu Tenglerovi a p. Pavlu Tenglerovi, kteří jsou odborníci v tesařském oboru. 

Není zapomínáno ani na výstroj a výzbroj, je také mnoho času věnováno technice, která musí být připravena, kdykoliv je to zapotřebí. Hasiči také nezapomínali ani na své nástupce, o tom svědčí i založení družstva mladých požárníků v roce 1976 pod vedením pana Josefa Heřmana. Od tohoto roku se zde vystřídalo několik generací, které dnes úspěšně pokračují ve své činnosti mezi dospělými. Družstvo mladých hasičů dosahovalo velmi pěkných výsledků v okresních i krajských kolech. Vždy se jejich umístění pohybovalo mezi prvními. V loňském roce bohužel družstvo ukončilo svoji činnost pro malý počet dětí, které by svým věkem splňovali kritéria soutěže.

Roku 1989 bylo založeno družstvo žen, které se zúčastňuje soutěží a jsou rovnocennými pomocníky při přípravě organizování ostatních akcí. Akceschopnost dosahuje číhaňský sbor na okrskových soutěžích. Mnoho členů si i nadále rozšiřuje svoje odborné znalosti.

 

SOUČASTNOST

V současnosti je SDH největším spolkem v obci. Má celkem 62 členů. Co se týká požárního sportu, tak se aktivně zúčastňuje okrskových soutěží v zastoupení družstev mužů, žen i dětí. Společně s Obecním úřadem pořádá každoročně pro děti Mikulášskou nadílku a Dětský den. Mezi další aktivity můžeme zařadit pořádání soutěží, hasičských zábav, stavění máje a různé brigády k velebení naší obce. Podíleli se mimo jiné i na výstavbě nového hřiště a přístřešku na koupališti. Sbor dobrovolných hasičů neslouží jen k organizování různých aktivit, ale je i neustále činný v likvidaci různých mimořádných událostí.